Elliott / Loggas / My Sweet Pussycat / Scorpions/
Undercroft Guardians Proxy / My Dragon/

Vše zatím v rekonstrukci. :))

Sf 2x1

24. listopadu 2012 v 23:44 | Akira |  Sleeping Forest 2

Spící les 2, kapitola 1. Skrytá idea




,,Dobré ráno, broučku." zašeptala a převalila se na něj. Nespokojeně zabručel.
,,Vstávej ospalče." chtěla ho začít lechtat, ale vycítil záměr a chytil ji za ruce. Otevřel oči a vzdychnul.
,,Chceš, abych udělal snídani, viď?" řekl a po chvíli se pomalu zvedl a začal se oblékat. Ria se naklonila a dala mu pusu na tvář.
,,Děkuju, zlato." usmála se a schovala se zpátky do peřin. Už jen poslouchala, jak za ním zaklaply dveře a jde pomalým krokem do kuchyně. Po pár minutách válení se, se donutila vstát a roztáhnout závěsy. Přimhouřila oči. Bylo teplé letní sluneční ráno a do pokoje jim svítilo horké slunce. Přešla ke skříni, něco na sebe hodila a sešla za Ravenem. Už z dálky cítila mýchaná vejce.
,,Tady to vodí." usmála se a usadila se ke stolu. Položil před ní talíř s vejci, do kterých se skoro hltavě pustila.
,,Nemyslím, že byl dobrý nápad se sem vracet takhle brzy." řekl na jednou Raven. Hnědovlasá dívka překvapeně vzhlédla.
,,Šedesát dva let ti příde málo?" podivila se a dojedla. ,,Neboj se, nás si tu už nikdo nepamatuje... až na pár zapomnětlivých staroušků."
,,Od chvíle, co jsme se do Spícího lesa vrátili, mám divný pocit, že se něco bude dít..." skoro zamumlal.
,,Aspoň se tu nebudem nudit." pokračila rameny a odnesla prázdný talíř do dřezu.

♦ ♦ ♦

Šedovlasá stará žena otevřela okno, aby na něm mohla zalít květiny z druhé strany. Okno pak zavřela a prázdnou konvičku položila v chodbičce na botník. V pantoflích šoupala starýma nohama a o jedné francouzské holi se pomalu posadila v jídelně na židli. Za sebou uslyšela rámus, jak její nedospělé vnouče dupalo po schodech.
,,Pomalu, Alaine. Lítáš tu jak tornádo." jemně ho krotila, zatímco si rychle ze stolu vzal černou ledvinu a zapl ji, dal jí pusu na tvář a pak ještě lítal po místnosti a hledal klíče. Zvedla ruku se svazkem klíčů.
,,Vždyť mám zpoždění. Arcita už tam, víc jak půl hodiny určitě, čeká." řekl a šahal si po kapsách a znovu hledal klíče, tentokrát od auta.
,,Hlavně jeď pomalu." řekla a ukázala směrem k botníku. Usmál se.
,,Babi, jak je možný, že vždycky víš, kde co je?" zeptal se a zakroutil hlavou. Tajemně se usmála.
,,Tak už pospíchej." řekla. Kývnul hlavou a rozloučil se. Poté vyběhl před dům a skočil do auta. Cesta do vedlejší vesnice mu trvala asi dvacet minut. Byla skoro jako menší město a jezdil tam autobus, do Spícího lesa, ale už ne, takže pro svého o dva roky staršího bratra musel dojet. Když uviděl zastávku začal nevědomky nervózně klepat do volantu prsty. Arcitu už víc, jak tři roky neviděl. Ještě nervóznější byl, když vystoupil z auta a přešel k zastávce a nikoho tam neviděl.
,,Ahoj bráško." ozval se za ním nečekaně hlas. Otočil se a málem do postavy narazil. Instinktivně udělal krok vzad, na to zakopnul a chvíli hledal baland, než stejně spadl. Černovlasý kluk se spoustou světlých melírů ve vlasech a světle modrýma až šedýma očima se rozesmál a podal mu ruku.
,,To jsem nechtěl, promiň." Alain přijal nabízenou ruku a Arcita ho vyšvihl nahoru takovou silou, až rudovlásek málem přepadl dopředu.
,,Ty jo, máš sílu." řekl uznale a narovnal se.
,,Za to ty jseš slabotinka." zazubil se na něj Arcita. ,,Tak jedem za babčou?" navrhl a sundal si propocené triko. Bylo něco po poledni a začínalo být hrozné horko. Alain kývnul a sednul si zpět za volant a Arcita zaujal místo spolujezdce. Nazpátek jeli pomaleji, protože si Arcita chtěl prohlédnou les a jeho změny. Když dorazili, stará žena už je venku očekávala. S úsměvem se dobelhala blíž, aby si ho prohlédla.
,,Vyrostl z tebe krásný kluk, Arcito." přejela mu dlaní po tváři a její oči se usmívaly. Pak jim pokynula, aby šli dovnitř. Arcita se na kratičký moment zarazil před prahem, nakonec ale udělal krok dopředu a vešel. Hned u dveří odložil tašku a vrhl se přivítat babiččino bílé chundelaté kotě. Naprosto kočky zbožňoval. Zdálo se, že i ony mají rády jeho, protože plaché kotě se mu hned začalo mazlivě otírat o tvář.

♦ ♦ ♦

,,Kdo ti volal?" zeptal se Raven, když odložila mobil.
,,Alpha si s námi chce dát rande." řekla a zašklebila se.
,,Vy se spolu znáte?" podivil se.
,,Seznámily jsme se docela dávno. Je celkem fajn, půjdeš? Máme se setkat v kavárně." řekla a podívala se na něj. Usmál se.
,,Radši ne, znáš mě." řekl. ,,Užij si to." vzala se stolu mobil a klíče a dala si je do kapsy. Rozloučila se s ním polibkem a šla ven za Ewilan. Když do kavárny dorazila, druhá dívka na ní mávala od jednoho ze zadních stolů. Zaregistrovala, že je s ní několik dalších osob. Pozdravila a sedla si. Ewilan jí začala ihned všechny představovat.
,,Už jste se všichni určitě viděli, ale pro jistotu, tohle je Sam a Zef. A tohle je Arvel s Nixie, před chvílí jsme se tu potkali, tak už tu spolu nějakou dobu diskutujem." řekla a otočila se k ostatním. ,,To je Ria. Rio, kde máš Ravena?" obrátila se zpět k dívce.
,,Nechtěl jít. Není moc společenský." usmála se.

♦ ♦ ♦

,,Zůstáváš natrvalo?" zeptal se Alain u dveří bratrova pokoje a sledoval, jak si vybaluje věci.
,,Řekněme, že tu mám jednu dlouhodobou záležitost a po tu dobu se nikam nechystám." usmál se na něj Arcita. Postavil se a protáhnul. Alain se ho znovu prohlédnul.
,,Změnil si se." konstatoval. ,,Působíš vyrovnaněji."
,,Aby ne, poslali mě přece do ústavu, aby mi z hlavy vyhnali toho psychouše." odvětil suše.
,,Za to, co se stalo jsi ale mohl ty sám. Dobře to víš." zamračil se Alain. Arcita se rozesmál.
,,Neboj se bráško, mohl jsem jako dřív cestovat, ale vrátil jsem se sem protože jsem chtěl klid a vyřídit si něco, co ale vůbec není nějaká pomsta. Pomsta je na nic." pohodil hlavou.
,,Fajn, končím s vyptáváním. Jenom tě prosím, neubliž zase babičce." řekl Alain. Arcita se začal na chvíli tvářit vážně, ale jeho povaze to dlouho nevydrželo. Jeho vážný výraz se měnil ve škleb. V naštvaný úšklebek. Najednou zmizel a opět se objevil přímo před ním. Bylo to stejné, jako u té zastávky. Alain se lekl a ustoupil. Arcita ho chytil za triko a praštil s ním o zeď.
,,Jestli mi chceš hned na začátek něco vyčítat, mohl bych ti možná připomenout, že jsi to byl ty, kdo mojí pistolí odprásknul našeho prastrýčka Scigu. Idiote, víš, že babička Mes je poslední člověk, kterýmu bych mohl ublížit." šeptal, nahnutý k jeho levému uchu, druhou rukou zapřenou o zeď. ,,Zkus říct ještě něco podobného a zabiju tě." odtáhl se a pustil ho. ,,Měl bys odejít." řekl ještě. Alain se tvářil vyděšeně.
,,Tvoje oči." zamumlal a hleděl mu do očí, které se s jeho naštvaností modře rozzářily.
,,Prostě vypadni!" křikl Arcita a hrubě ho odstrčil ze dveří a zabouchl za ním. Sesul se po nich k zemi a rukama si zajel do vlasů. Roztřásl se. Znovu to na něj přícházelo. Ta chuť vraždit všechny a všechno.


Vzkazy: Ria -> musela jsem to dát do prvního dílu, takže máš jeho polovinu, jednou vynahradím.

Otázka pro všechny: kdo si myslíš, že je Arcita a jaký vztah ti přijde, že mezi sebou bratři mají?
Výhra: věnování na tři díly
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rena Stirk -> Ria. Rena Stirk -> Ria. | Web | 25. listopadu 2012 v 0:49 | Reagovat

Je to nice.. takový mazecký.. a Ravenej je sladkej ♥ :D
A vůbec to nevadí, jsem za to ráda:)
No a myslím si, že je Arcita určitě upír.. a babička Mes je hustá.. :D no.. a nevím.. asi se maj rádi?:D

2 Ewilan Ewilan | Web | 25. listopadu 2012 v 16:01 | Reagovat

tak rohodně upír...to dojde každému, možná budou v budoucnu spolu, ale teď se očividně moc nemusí.... tak honem další xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.