Elliott / Loggas / My Sweet Pussycat / Scorpions/
Undercroft Guardians Proxy / My Dragon/

Vše zatím v rekonstrukci. :))

Sf19

12. listopadu 2012 v 0:09 | Akira |  Sleeping Forest

Spící les, kapitola 19. Čarodějnické relikvie






Když se ráno probudila, hned ucítila čísi přítomnost.
,,Je to pohodlné, jen to být o trochu širší." promluvil hlas hned vedle ní. Cukla sebou. V tu ránu měl černovlásek obtisklou její dlaň na tváři a s dotčeným výrazem si ji třel.
,,Magore, takhle mě děsit a ještě jsi v mý posteli." zamračila se. Povzdychnul si.
,,Bývala jsi tak milá, že jsi se i sama svlékala..." nadhodil. Na to schytal další na druhou tvář. Z rozpaků měla úplně červené tváře. Rozesmálo ho to.
,,Jsi dneska neuvěřitelně roztomilá..." naklonil se k ní blíž. ,,a sladká." dokončil to a usměvavě se na ni díval. Položila mu dlaň na obličej a odtáhla ho od sebe.
,,Kdo říkal, že má na čekání věčnost? Tak si ji taky čekej." zabručela. Usmál se, ale náhle zpozorněl.
,,Děje se něco?" zeptal se. V tváři byla bledá a rty měla skoro bezbarvé.
,,Mám hlad, v noci jsem zvládla najít a chytit jen nějakýho ušáka. Lidi už se ven v noci bojí." řekla. Sehnul se k něčemu, co bylo vedle postele, a na co neviděla. Chvíli slyšela, jak se v něčem přehrabuje. Nakonec zvednul ruku s pet flaškou, která byla plná oné červené tekutiny a podal jí ji.
,,Tohle jsem ti přinesl, napadlo mě něco podobného." usmál se. Okamžitě ji vzala do rukou a bez zaváhání ji do dna vypila. Sledoval ji pobaveným pohledem.
,,Žíznivče." počastoval ji, když ji prázdnou odložila. Usmála se.
,,Ztratila jsem většinu své sexy stránky, musím to něčím zapít." prohlásila. Pak zvážněla.
,,Víš něco o pozůstalých jednorožcích? Pořád tu nějací musí být." zeptala se. Na chvíli se zamyslel.
,,Rohů mám šest a jich bylo ze začátku dvanáct, takže ještě šest jich někde běhá."
,,Ne." řekla Elisha a sehla se pro něco z postele a pak mu ukázala dlouhý stříbrný roh. ,,Ten patřil vůdci, takže tím pádem jich zbylo pět."
,,Pokud si zabila vůdce, už si na tebe netroufnou, a když ano... prostě je sejmu." nevinně se usmál. Pobaveně do něj drcla.
,,Hele, já se o sebe dokážu postarat, víš?" řekla. Rozesmál se.
,,Nejsem to dlouho, ale když jsem tě těch pár dní pozoroval... myslím si něco jiného, promiň." zvednul se a začal se procházet po pokoji. V prstech přetáčela roh a očima ho sledovala.
,,Teď musíme něco udělat s čarodějnicemi." řekla a odložila ho zpět na zem. Odhrnul záclonu a dovnitř se nahrnulo světlo. Zadíval se ven a nejspíš se zamyslel. Neodpovídal. Povzdechla si a zvedla se.
,, Musím do školy, včera skončilo volno." vzala ho za ruku a vyvedla z pokoje. ,,Takže jdi dom, jo?" mile se usmála a zabouchla mu před nosem. Přešla ke skříni a přemýšlela, co na sebe si vzít. Nakonec se převlékla do modrých riflí a červeného dlouhého upnutého trička s potiskem nějaké známé hvězdy. Přes něj si oblékla černou mikinu na zip. Pak ze židle zvedla bundu a nasoukala se do ní.
,,Proč musí bejt venku taková zima... No já si vybrala, že budu chodit do školy." zabručela a vyšla z pokoje. Jak tušila Sig a Mes byli dávno pryč. V chodbě si nazula boty a vešla ven do zimy. Když za sebou zamknula, chytil se jí takový divný pocit. Hodně blízko byla jakási magie. Musela být odlišná od ostatních čarodějů, protože je nikdy předtím necítila. Šla svou obvyklou trasou do školy a její špatný pocit se stupňoval, když se zároveň ke škole blížila i ke zdroji. Prošla vstupními dveřmi a u své skříňky se přezula. Pak šla chodbou, vyšla schody a zahnula do chodby na nalevo, kde byla třída, do které chodila. Dveře byly otevřené, tak už slyšela hlasité hlasy jejích spolužáků. Sedla si na své místo a na to vešel do třídy učitel. Ucítila svíravý pocit a pak za učitelem vstoupil jakýsi docela vysoký chlapec štíhlé skoro vychrtlé postavy. Jeho oči výrazně zelené si prohlížely nové spolužáky a jeho vlasy byly zvláštní, žíhaně bílé a rozcuchané. Když se jeho pohled střetl s Elishiným, podivně se usmál. Ryhle pohled odvrátila. Posléze ji čekalo další překvapení: měl sedět v lavici vedle ní. Když dosedl a učitel začal probírat další látku, nahnul se k Elishe.
,,Chvíli budeme spolužáci, slečno Areli. Už to víš, ale jmenuji se Rion. Rion White. Těší mě, že poznávám osobně takovou známou osobnost podsvětí." znovu se usmál. Zamrazilo ji. Byla si jistá, že je čaroděj, ale ne moc silný. Přesto lidé, kteří znají její skutečné jméno nikdy nevěštili nic dobrého. Vykouzlila na tváři úsměv.
,,Také mě těší, říkej mi Elisho." řekla a obrátila svou pozornost k učiteli. Když zazvonilo, proběhla školní chodbou a zavřela s v učebně chemie, tam měla klid. Pak vytočila Zerovo číslo. Když jí to zvedl, nenechala ho ani říci pozdrav.
,,Hele nevím, kam jsi zmizel o posledním plesu, ale odpustím ti, když mi něco, co nejdřív zjistíš." hned spustila. Na druhým konci bylo chvíli hrobové ticho.
,,Promiň, mám poslední dobou nějaké problémy. V tomhle městě je čím dál víc čarodějů, možná sis už také všimla. Posledně jsem musel odejít, něco jsem totiž zjistil a potřeboval jsem si to hned jít ověřit." ozvala se odpověď.
,,Co jsi zjistil?" zeptala se. Rozhodla se zatím svou věc odsunout do pozadí.
,,Ty čarodějky a čarodějové se tu spojují s někým silným. Zdá se, že vlastní i některou z relikvií." řekl.
,,S někým silným?" zeptala se, i když už tušila. Jeho mlčení ji v tom jen utvrdilo. ,,S Arlett, že ano?" pořád nic neříkal.
,,Takže ano, neboj se, už se mi přišla ukázat, že je živá a zdravá a silná." řekla. V jejích slovech zaznamenal nádech sarkasmu a možná i smutku. ,,Co jsou zač ty relikvie?" zeptala se, když stále nic neříkal.
,,Čarodejné předměty, které zvyšují moc držitele, ale komukoliv jinému, než čarodějnický krvi jsou k ničemu. V podstatě jsou to začarované vzácné kameny vloženy do předmětů, které denně používali nejmoudřejší. Bez těch předmětů nemají kameny přičarovanou schopnost. Žádná z nich neodpovídá čarodějnickým pravidlům, proto jsou ti, kdo je vlastní, vyhnanci z jejich plémě. Většina z relikvií v téhle době už neexistuje, myslím ale, že Arlett jednu má. Soudě podle toho, že žije, když byla Joelem spálená na prach, by mohla mít Andolinu knihu." vysvětlil.
,,Takže tvrdíš, že je Arlett silnější díky relikvii a ještě k tomu si může libovolně umírat?" zeptala se Elisha a přehodila si mobil k duhému uchu.
,,Pokud knihu nebude mít u sebe, tak to neplatí." odpověděl. ,,Co jsi to vlastně potřebovala?"
,,Chci zjistit nějaké info o jedné osobě jménem Rion White." řekla. Chodbou uslyšela kroky, které se k učebně, kde byla, blížily. ,,Musím končit." rychle hovor ukončila schovala mobil do kapsy. Na to se dveře otevřely. Vešel ten, kterého očekávala. Tiše za sebou zavřel a otočil se k ní. Blíže ale nešel.
,,Mám ti vyřídit vzkaz od Arlett." promluvil, zdálo se, že s trochou bázně. Pozvedla obočí. Něco takového prozatím neočekávala.
,,Jakýpak?" řekla a vykročila. Vypadalo to, že chce ustoupit, ale hned za ním byly dveře, tedy neměl kam. Uhybal před ní pohledem.
,,Vzkazuje: až najdu všechny, vše nadpřirozené ve Sleeping Forest zmizí. Včetně tebe." řekl.
,,Tím všechny myslí relikvie?" už stála skoro před ním. Nejistě se usmál.
,,Řekla, že už nejspíš budeš vědět." když to dořekl, jeho tělo se najednou začalo vytrácet v mlze, až úplně zmizelo. Pokrčila rameny a vrátila se do třídy. Když dosedla v kapce se jí rozdrnčel mobil příchozí smskou. Vyndala ho a začetla se. Po dočtení už na jejím místě nikdo neseděl.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rena Stirk -> Ria. Rena Stirk -> Ria. | Web | 12. listopadu 2012 v 10:56 | Reagovat

No piš dál, my love. :D Je to zajímavý, takže jsem zvědavá.. :D šup, šup.. :D

2 Zef Zef | 12. listopadu 2012 v 19:10 | Reagovat

no zajímavě se to vyvrbylo jen tak dál a rychle pokračování už se začínám maličko orientovat :-D

3 Ewilan Ewilan | Web | 12. listopadu 2012 v 20:00 | Reagovat

úžasný ;) piš dál xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.