Elliott / Loggas / My Sweet Pussycat / Scorpions/
Undercroft Guardians Proxy / My Dragon/

Vše zatím v rekonstrukci. :))

Sf 2x6

11. prosince 2012 v 19:27 | Akira |  Sleeping Forest 2

Spící les 2, kapitola 6. Fantastická nelogičnost



Byl jarní ples, tančila monstra mlhou hustou,
celé území si brebentí a špitá tiše.
Že nezáleží na tom, kde usnou,
vždy brobudí se ve spícím lese.



,,Nezáleží na tom, kde usnout, vždy procitnou ve spícím lese."

Kletba, která dala vzniku modrookému druhu souženého touhou po krvi.
Z toho rodu vzešla nová krvelačná monstra, mnohem ale slabší, rudooká, ale stále příliš nebezpečná.
Čtyři hraničáři, co nebyli na straně Cory, jsou dnes pod velením Alter ega.
Slabina je uvězněná, budí se zaříkávač.
Dvě modrooké uzavřely pakt, přichází třetí zaklínač.
Vrátil se nejstarší pegas a s ním i pradávný jednorožec.
Nepřátelské vlkodlačí smečky se spojují, bude to bitva alfa plus omega.
Už broubouzí se víly.
Pekelná monstra se vrací.
Necromanceři už vyvolávají svá pohřebná kouzla.
Zní lesem ta temná pohřební ukolébavka.
Svícen poslední lidskosti už skomírá,
ples Jarní, kdy Spící les pomalu skončí, světla svá zhasíná.
Jeho bytosti už spánkem vydechnout naposled...
a navždy...
Zmizí vše a zmizí ze spícího lesa hvězdy.
Neboť vše byl jen příběh a tohle dávno spálena kniha.

Neexistuje žádný magický svět...
a žádná Alpha lyrae milostná chvíle...
Nikdo si nemůže zoufat z tisíc nažitých let...
Neexistují žádná monstra, ale pouze lidé...

♦ ♦ ♦

,,Yoshy, zápis můžeš udělat později." řekl Carol a zadíval se na něj svým podivným jantarovým okem. Levé oko měl zavřené. Byl to malej ďáblík s nejsilnější vodním démonem v oku. Přestože ve svém nitru ukrýval a věznil divokého poseidona, jeho tvář byla klidná, vyrovnaná a rozmýšlivá.
,,Můžu, ale malba pusté planiny mi nebude nic platná." pousmál se Yoshua a zaklapnul tlustou knihu.
,,Není třeba zápis. Tohle odporné místo zmizí, zmizí vzpomínky, zmizí záznamy, nikdo nebude vedět a nikdy se nikdo nedozví, že existovala dědina obklopená lesem plná monster. Tvoje záznamy Yoshy, budeš muset bezpečně uchovat." otočil se na něj rudovladý chlapec pomenší postavy. Vypadal přesně, jako Alain, ale jeho oči byly plné divokosti a nenávisti.
,,Jistě že, Drakeu a až se to stane, donutím tě rozšířit si slovní zásobu." pousmál se vysoký chlapec se světlými hnědými vlasy. Měl jemné obličejové rysy a celkově působil přátelsky a usměvavě, ale třetí hraničář Jelly, muž s odbarvenými vlasy s lehkým přibarveným nádechem do růžova, veděl, že, když Yoshua chce, umí bejt pořádně krvechtivej cvok. A zatraceně silný, možná i druhý zaklínač v něm měl respekt, protože on, aby zabil, musel vyslovit spoustu dlouhých slov a krásnému zdánlivě naprosto klidnému Yoshuovi stačila k hromadné vraždě jedna tužka. Jelly si s povzdychem upravil vlasy do slušivého culíku a rozhlédnul se. Yoshuova ruka nervózně kmitala tužkou dopředu a dozadu.
,,Cítím ty potvory už z dálky." zavrčel Drake.
,,Přišli jsme v nejlepší čas. Máme je všechny na jednou místě."
,,Až se vrátí Bianchi, vyrazíme."

♦ ♦ ♦

Posadila se k opuštěnému stolu a skrz černou motýlí masku se stříbrnými třpytkami znuděně pozorovala tančící páry. Viděla všechny, které znala. Nikdo si ale nepamatoval na ni a nikdo ji nepoznával. Viděla kouzelnou dvojici Rii a Ravena, jak se ladně pohybují uprostřed velkého sálu. Opodál u stolu seděla Ewilan s Kiritem. Alpha se ho právě snažila přemluvit k tanci. Kousek od jejich stolu tančila její čarodějka Eina se svým novomanželem. Nedaleko ní seděl Arvel a kolem něj poskakovala smějící se Nixie. Poznala i čaroděje, který ji kdysi unesl pro očistec. Vlastně ho znala dost dobře. Její únos zahrál naprosto uvěřitelně. Jeho jméno bylo Rion White a v téhle chvíli byli spojenci. Jen se zašklebila, když svým zesilněným sluchem už od vchodu slyšela rozhovor příchozího Ariela s Joelem. Slyšela za sebou kroky, stejně se ale zaujatá do rozhovoru dvou bratrů, trochu lekla, když jí příchozí jemně položil ruku na rameno.
,,Smím prosit?" oslovil ji. Zašklebila se.
,,Jsem na tebe starý maso, zkus to mezi támletěma bílýma slepičkama." sladce se usmála, postavila se a pomalu odcházela pryč. Konečně uviděla toho, koho chtěla. Kousek od ní stál Drake a poblíž něho čtyři nenápadný mladíci kontrolující situaci, na povel připraveni okamžitě jednat. Pod šaty stiskla dýkua s úsměvem se vydala k němu.
,,Znovu se střetáváme, dráčku."

♦ ♦ ♦

Trvalo to dlouho, ale nakonec se dostal z dlouhých a útrpných horeček. Byl v místnosti sám. Alespoň chvíli si to myslel.
,,Nebolí tě nic? Cítíš něco divného?" ozval se od okna hlas. Na něm seděl šedovlasý kluk s jednou nohou spuštěnou do místnosti. Bělovlasý kluk se chytil za hlavu.
,,Asi se mi rozkočí hlava a cejtim každou kost v těle." postěžoval se a pokoušel se posadit.
,,Moc se ještě nehýbej. Málem jsi zemřel, ale zachránila tě Alpha. Bohužel se to ale zvrtlo. O tom, že jsi z krve vlkodlaků víš?"
,,Rodiče mi vždy tlouky do hlavy, že krev, ze které pocházím je spodina."
,,To je pravda. Jsou elitní vlkodlaci a pak my - chátra, řekněme, že my jsme Omega. V tobě se probudily tvoje vlkodlačí geny, no a naše přeměna je tak trochu drastická. Ale jen ta první, pak už je to bezbolestné."
,,Myslím, že to je ten rozdíl od Alphy, ne? Ony platí za sílu bolestí." muž v okně kývnul hlavou.
,,Tak to je. Silou jsme vyrovnaní, akorát oni jsou respektováni jinými tvory, jak pro bolest, kterou trpí a pro věci, které ve Sleeping Forest dokázali. Mimochodem, už si mě asi nepamatuješ, kdysi dávno jsem s váma bydlel, ale vykopli mě z domu, co se ve mně probudily ty geny a já zníčil celej barák a zabil všechna zvířata." uhechtnul. ,,Jsem tvůj bratranec Glory, těší mě, nový vlku Paladine. Víš, co se teď děje venku?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ewilan Ewilan | Web | 11. prosince 2012 v 20:05 | Reagovat

a takhle to skončit, jo? makej s dalším xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.